Při listování v katalogu Alzy jsem narazil na mini-ITX desku od Gigabyte GA-E6010N s integrovaným APU, které kombinuje procesor AMD E1-6010 a grafickou kartu Radeon R2. Desku prodávali jako „zánovní“, což znamená, že už někde zřejmě běhala; možná v nějakém informačním nebo řídicím systému Alzy. Líbila se mi však její cenovka, která byla jen lehce nad 800 Kč a deklarovaná spotřeba procesoru s 10 W TDP, což je opravdu úžasně nízká hodnota. Na druhou stranu, v recenzích jsem si přečetl, že její dvou-jádrový procesor taktovaný na 1,35 GHz se snadno zadýchává a grafika, ačkoliv zvládá 4K, je velmi slabá. Na desce však provozovat Windows 10 nehodlám (i když dost majitelů těchto desek je používá v kancelářských PC). Desku jsem si koupil trochu impulzivně, ale zase sehnat x86-64 platformu s těmito parametry, spotřebou a cenovkou pod tisíc korun nebývá běžné a mini-ITX systémy s integrovanými procesory se dnes téměř nedají koupit. Na hraní tedy celkem ideální kousek elektroniky.

Chvíli jsem přemýšlel, co s ní vlastně budu dělat, až mě napadlo, že posbírám šuplíkové zásoby PC komponent, případně nějaké další seženu na bazarech a postavím si testovací server. Ne, že bych doma a v práci nějaký ten server už neměl. Ten domácí už však provozuji velice dlouho a během té doby, co ho mám, se stal nedílnou součástí naší domácnosti. Využívá ho také moje žena a mé tři děti, i když o tom často ani nevědí. V současné době na něm běží tolik různých služeb, včetně stěžejních pro mou práci, že mám čím dál tím méně odvahy do něho jakkoliv zasahovat. Za ty léta provozu jsem na něm udělal nespočet zásahů a ručních nastavení, že jsem si téměř jistý, že až jednou odejde, tak jeho konfigurace bude nepřenositelná. Takže tedy zálohuji data, a raději se v něm nešťourám. No a problém s testovacími servery v práci je ten, že jsou to příšerní žrouti energie a hučí jako vzlétající tryskáč. To si prostě domů pod stůl na hraní a učení se novým věcem nepostavíte.

Základní deska Gigabyte GA-E6010N je osazena dvou-jádrovým procesorem AMD E1-6010 taktovaným na 1,35 GHz z roku 2014. Není to žádný rychlík a původní jeho určení byly netbooky. Procesor je vybavený pouze 2 MB L2 cache a integrovaný paměťový řadič v módu single channel je schopen obsloužit až 32 GB RAM DDR3L s frekvencí 1333/1066 MHz. V praxi je ale celkem problém koupit DDR3 moduly větší než 8 GB, takže s takovou kapacitou nelze moc počítat. Procesor je vybavený spíše starší instrukční sadou SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2, 4A), x86-64, AES, AVX. Grafická karta Radeon R2 se 128 shadery pak běží na 350 MHz. Výrobce se dušuje, že karta zvládne vykreslovat 4K, ale na hraní her není. Co se týče možnosti připojení periferií, tak pro mě je zajímavé zejména 2 x SATA 6Gb/s konektory (což je ale docela málo), 2 x USB 2.0/1.1 headers (bohužel USB 3.0 headers na desce nejsou, takže případné USB 3.0 konektory na panelu skříně je nutné připojit přes redukci), a na zadní panelu jsou důležité 2 x USB 3.1 Gen 1 porty, 4 x USB 2.0/1.1 porty, 1 x RJ-45 port (1000 Mbit/100 Mbit LAN), a kromě jiného tam jsou také překvapivě dva obstarožní porty 1 x paralelní port a 1 x sériový port (na server potřeba nejsou, ale možná je časem využiji jinde). Pro připojení monitoru pak 1 x D-Sub port či 1 x HDMI port a samozřejmě 3 x audio jack. Celý systém je možné rozšiřovat pomocí interní sběrnice PCI s jedním konektorem (bohužel PCI-E se nekoná).