Základní deska Gigabyte GA E1-6010N je vybavena pouze 2 x SATA 6Gb/s konektory. To je celkem málo. TrueNAS a podobné operační systémy jsou schopny běžet z připojeného USB zařízení bez potřeby využívat připojená SATA zařízení, takže celý operační systém může být na USB disku a HDD připojené přes SATA porty pak mohou být nakonfigurovány v RAID 0 nebo 1 jako čistě datová zařízení. Nicméně BSD server (TrueNAS 12) již provozuji (mimochodem je to velice stabilní a téměř nezničitelný operační systém využívající úžasný souborový systém ZFS) a chtěl jsem si vyzkoušet spíše něco klasičtějšího jako je Ubuntu Server. Vzhledem k tomu, že se mi nedávno podařilo zdarma získat hromádku HDD Western Digital Green 500 GB (WDC WD5000AVCS-632DY1), tak se nabídla i možnost vyzkoušet RAID ve složitější konfiguraci než 0/1.

Jednou z mála cest jak rozšířit počet SATA portů na této základní desce je použít sběrnici PCI. Je to sice již starší sběrnice, navíc nepříliš rychlá (sdílených 266 MB/s, tady však jedním portem), ale pro přenos dat z magnetických disků je dostatečná. Nový PCI SATA řadič se již téměř nedá koupit (a nebo je extrémně drahý), takže je zapotřebí hledat na bazarech. Na Aukru se mi podařilo zakoupit 4 x SATA I řadič PCIS-50 české firmy Axagon za 400 Kč. Přenosová rychlost SATA I je 150 MB/s. WD disky WDC WD5000AVCS-632DY1, které pro tento server mám, jsou vybavené rozhraním typu SATA II (teoretická přenosová rychlost 300 MB/s) a podle informací z internetu je jejich rychlost čtení 92 MB/s. Pokud tedy budou 2 disky zrcadlené (čímž lze zdvojnásobit rychlost čtení), tak by to tedy teoreticky starší PCI rozhraní nemělo nijak zvlášť brzdit. Řadič Axagon je vybaven čipsetem Silicon Image SiI3114, který zvládá RAID typu 0/1/5/10 a JBOD.

Další komponentou je operační paměť. Základní deska oficiálně podporuje DDR3L 1333/1066 MHz. Od kolegy jsem dostal 4 GB modul Kingston KVR16N11S8/4 CL11, a protože mi bylo líto nechat zbylý slot volný, tak jsem ještě jeden stejný zakoupil na Aukru za 250 Kč. Tato paměť pracuje na frekvenci 1600 MHz, a měla by být schopna se přizpůsobit desce, ale v seznamu oficiálně podporovaných modulů není.

Při listování v katalogu Alzy jsem narazil na mini-ITX desku od Gigabyte GA-E6010N s integrovaným APU, které kombinuje procesor AMD E1-6010 a grafickou kartu Radeon R2. Desku prodávali jako „zánovní“, což znamená, že už někde zřejmě běhala; možná v nějakém informačním nebo řídicím systému Alzy. Líbila se mi však její cenovka, která byla jen lehce nad 800 Kč a deklarovaná spotřeba procesoru s 10 W TDP, což je opravdu úžasně nízká hodnota. Na druhou stranu, v recenzích jsem si přečetl, že její dvou-jádrový procesor taktovaný na 1,35 GHz se snadno zadýchává a grafika, ačkoliv zvládá 4K, je velmi slabá. Na desce však provozovat Windows 10 nehodlám (i když dost majitelů těchto desek je používá v kancelářských PC). Desku jsem si koupil trochu impulzivně, ale zase sehnat x86-64 platformu s těmito parametry, spotřebou a cenovkou pod tisíc korun nebývá běžné a mini-ITX systémy s integrovanými procesory se dnes téměř nedají koupit. Na hraní tedy celkem ideální kousek elektroniky.

Chvíli jsem přemýšlel, co s ní vlastně budu dělat, až mě napadlo, že posbírám šuplíkové zásoby PC komponent, případně nějaké další seženu na bazarech a postavím si testovací server. Ne, že bych doma a v práci nějaký ten server už neměl. Ten domácí už však provozuji velice dlouho a během té doby, co ho mám, se stal nedílnou součástí naší domácnosti. Využívá ho také moje žena a mé tři děti, i když o tom často ani nevědí. V současné době na něm běží tolik různých služeb, včetně stěžejních pro mou práci, že mám čím dál tím méně odvahy do něho jakkoliv zasahovat. Za ty léta provozu jsem na něm udělal nespočet zásahů a ručních nastavení, že jsem si téměř jistý, že až jednou odejde, tak jeho konfigurace bude nepřenositelná. Takže tedy zálohuji data, a raději se v něm nešťourám. No a problém s testovacími servery v práci je ten, že jsou to příšerní žrouti energie a hučí jako vzlétající tryskáč. To si prostě domů pod stůl na hraní a učení se novým věcem nepostavíte.

Základní deska Gigabyte GA-E6010N je osazena dvou-jádrovým procesorem AMD E1-6010 taktovaným na 1,35 GHz z roku 2014. Není to žádný rychlík a původní jeho určení byly netbooky. Procesor je vybavený pouze 2 MB L2 cache a integrovaný paměťový řadič v módu single channel je schopen obsloužit až 32 GB RAM DDR3L s frekvencí 1333/1066 MHz. V praxi je ale celkem problém koupit DDR3 moduly větší než 8 GB, takže s takovou kapacitou nelze moc počítat. Procesor je vybavený spíše starší instrukční sadou SSE (1, 2, 3, 3S, 4.1, 4.2, 4A), x86-64, AES, AVX. Grafická karta Radeon R2 se 128 shadery pak běží na 350 MHz. Výrobce se dušuje, že karta zvládne vykreslovat 4K, ale na hraní her není. Co se týče možnosti připojení periferií, tak pro mě je zajímavé zejména 2 x SATA 6Gb/s konektory (což je ale docela málo), 2 x USB 2.0/1.1 headers (bohužel USB 3.0 headers na desce nejsou, takže případné USB 3.0 konektory na panelu skříně je nutné připojit přes redukci), a na zadní panelu jsou důležité 2 x USB 3.1 Gen 1 porty, 4 x USB 2.0/1.1 porty, 1 x RJ-45 port (1000 Mbit/100 Mbit LAN), a kromě jiného tam jsou také překvapivě dva obstarožní porty 1 x paralelní port a 1 x sériový port (na server potřeba nejsou, ale možná je časem využiji jinde). Pro připojení monitoru pak 1 x D-Sub port či 1 x HDMI port a samozřejmě 3 x audio jack. Celý systém je možné rozšiřovat pomocí interní sběrnice PCI s jedním konektorem (bohužel PCI-E se nekoná).